ZRCADLENÍ - co říkáš nejčastěji jiným, je určeno tobě

On: "Stačí, už moc valíš, je toho moc."

Já: "Ale ty mě k tomu nutíš, já jsem tvé zrcadlo. Takto se chováš ty sám k sobě. Pořád na sebe tlačíš, chceš výkon, úspěch, chceš víc a dál."

On: "Aha, máš pravdu."

Ale já jsem si po chvíli uvědomila, že zrcadlení je přece oboustranné. Já jsem zrcadlem jemu a on mně. A ano. Taky na sebe stále v některých oblastech tlačím. Stále se něco učím, studuji, neodpouštím si chyby a nevědomost, ...

Někdy jsou slova, která vyslovujeme, určena především nám samotným. Co říkáte nejčastěji svým blízkým, kamarádům, klientům, ...?
Já jim často říkám: "Zvolni., Odpočiň si., Netlač tak na sebe., Dovol si dělat chyby., Buď na sebe hodný., Nemusíš všechno hned., Nech věci plynout., Raduj se., Uvolni se., Nemusíš mít kontrolu."
Ano, všechno jsou to slova, která patří i mně. Tady mám ještě rezervy. Chce to na sobě zapracovat. Tedy spíš nepracovat 😊

Ale na druhou stranu, co jim dávám, co k nim nejčastěji cítím? Důvěru, lásku, soucit, přijetí, víru v jejich správnou cestu, obdiv za to, co už na své cestě dokázali, raduji se z každého jejich pokroku a bezmezně věřím jejich úspěchu.
Ano. I toto je můj vnitřní svět. Na cestě sebelásky a sebepřijetí jsem velký pokrok udělala. Stačí jen opravdová upřímnost, krátké zamyšlení a hned víte, jak na tom jste vy.

Kde máte svá zrcadla?

Co vám říkají?